Jdi na obsah Jdi na menu
 


První lekce

28. 5. 2007

Historie přírodní magie

 

Milé studentky, vážení studenti!

 

Vítejte na úvodní přednášce předmětu přírodní magie. Při seznamování studentů s novým předmětem bývá zvykem věnovat první přednášku (nebo i několik) historii. Ani v Základech přírodní magie neuděláme výjimku, neboť Historia est magistra vitae (lat.: Historie je učitelkou života) a do každé problematiky lze mnohem snáze proniknout, známe-li její pozadí, minulost a vývoj a pokud možno i co nejvíce souvislostí. Začněme tedy od začátku.

 

 Pozdní podzim. Venku je sychravo, mrholí a slunce se chýlí k západu. Prosluněné večery babího léta jsou již jen blednoucí vzpomínkou. Muži a ženy v jeskyni se choulí k sobě a pomalu se chystají ke spánku.

Zvenku náhle přibíhá promočený lovec. Křičí. „Turové! Turové! Obrovské stádo se blíží!“ Ze všech přítomných ospalost rázem spadla. Je potřeba jednat. Stádo se tu nezdrží déle, než pár dní. Pár dní lovu. Pár dní hojnosti. Pár dní hodování. Pak přijde zima. Studená, dlouhá a krutá. Lovci se shromáždili okolo náčelníka a navrátivšího se druha. Poslouchali, radili se, spřádali plány…

 Starý šaman (říkejme mu třeba právě šaman, i když s Indiány třeba nemá nic společného) pokynul svým pomocníkům. Je potřeba zajistit kmeni dobrý lov! 

 Celý kmen se shromáždil okolo obrovské vatry. Smolná polena praskala a vyplivovala jiskry všemi směry. Plameny tančily svůj zběsilý čardáš.

 Do daleka se ozývá pravidelný klepot. Muži o sebe pomalu, rytmicky otloukají oštěpy. V kruhu tančí šaman zahalený pouze tuří kožešinou. Jeho hlava se ztrácí pod rohatou lebkou majestátního zvířete. Jeho pohyby nejsou náhodné, každý má svůj význam. Zkušení lovci v nich poznávají charakteristické pohyby tura. Šaman se sám v jejich očích turem stává. Z jejich středu se vydělují šamanovi pomocníci ozbrojení oštěpy. Svým tancem představují lovce, pomalu se plížící ke zvířeti. Tur zbystří smysly. Lovci ztuhnou. Tur se otáčí a zuřivě jim vyráží vstříc. Mladší z lovců se jen tak tak vyhnul jeho skloněné hlavě. Všichni tři muži v kruhu tančí. Tančí i bojují. V tom tanci je vše a přeci je tak jednoduchý, tak přirozený! Údery oštěpy se zrychlují a určují překotné tempo jejich tance. V jednu chvíli však jako na povel utichnou. Tur zasažený oštěpem jednoho z lovců se kácí k zemi. Několikrát sebou sice ještě trhne, ale všichni ví, že již nevstane. Byl to dobrý lov! Pán lovu nám požehnal! Oba soupeři, člověk i zvíře byli důstojnými protivníky.

 Zcela vyčerpaného šamana odnášejí lovci na jeho houni.Zaslouží si klidný spánek, odvedl dobrou práci. Zítra bude dobrý lov!

 

 Takhle nějak mohly vypadat první rituály přírodní magie. Jedná se o takzvanou magii sympatetickou (z řečtiny dosl. kráčející spolu). Jedná se o zkušenost, která nás učí, že abychom ovlivnili nějakou věc, musíme působit na věci podobné a tím dosáhneme kýženého výsledku i v předmětu našeho snažení. Tímto poznatkem se neřídí jenom magie přírodní, ale i rituální a vlastně kterákoli jiná (připomínám zde třeba panenky woodoo, kde to, co dělá magik panence, děje se i jeho oběti). Toto pravidlo je možno rovněž popsat tak, jak se s ním seznamovali velcí mágové středověku:  Quod superius est sicut quod inferius et quod inferius est sicut quod superius ad perpetrnda miracula rei unicus. (lat.: To, co je nahoře, je jako to, co je dole a to, co je dole, je jako to, co je nahoře, aby se dosáhlo zázraku jediné věci.) Této otázce se však budu podrobněji věnovat v rámci některé další hodiny.

 Přírodní magii, nejstarší a nejpřirozenější ze všech, základnímu kameni veškeré magie pozdější zcela jasně dominují dvě entity. Jednou z nich je právě bůh lovu. Ten bůh k němuž směřoval rituál popsaný na začátku přednášky. Druhou (nikoliv však méně významnou !!!) je Bohyně matka. Paní plodnosti. Obě tato božstva měla snad ve všech kulturách největší vliv. Je tomu tak proto, že právě schopnost opatřit svou skupinu dostatkem jídla a zajistit její přežití zplozením co největšího počtu silných a zdravých jedinců byla zcela zásadní. Jak se nadále tato božstva vyvíjela nechám v této lekci bez dalšího výkladu. Projevíte-li ale o tuto otázku zájem, rád se jí budu věnovat v některé ze svých dalších přednášek. Důležité je jenom si zapamatovat, že představují dva principy, mužský a ženský. Pána a Paní. Tato dvě božstva se vyvinula v bohy čarodějnictví a přírodní magie s nimi dodnes pracuje. Mají nejrůznější jména a podoby – v závislosti na kultuře, osobní preferenci čaroděje nebo na aspektu, který právě potřebujeme použít, ale stále jsou to titíž.

 Uživatele přírodní magie budu nadále označovat za čaroděje/čarodějnici a uživatele magie rituální budu nazývat mágem. Toto je tradiční dělení a já jej budu pro jednoduchost zachovávat. Být čarodějem nevylučuje být mágem a naopak.

 

Nehodlám Vás, vážení a milí študenti, dále zasypávat odbornými termíny a raději se nyní posuneme o kus dál v čase, do starodávného Egypta…

Egyptská říše, přese všechna svá těžká období přetrvala v lidských dějinách snad nejdéle ze všech říší. Na svou dobu byla neskutečně vyspělá a to jak technicky, tak právě i v okultních vědách. Nebudu tu ale popisovat dějiny Egypta a jeho magie, k tomuto tématu bylo již zpracováno mnoho monografií a já se jim se svými skromnými znalostmi neodvažuji dělat konkurenci. Raději Vás odkážu na Vaší místní pobočku Státní vědecké knihovny. Řeknu Vám jenom tolik, že funkci čarodějů a mágů vykonávali (a to velice úspěšně) kněží, kteří tvořili zvláštní vrstvu obyvatelstva s nemalým politickým vlivem. O jejich umění hovoří i bible a Mojžíš, vychovaný jako egyptský velmož právě také ovládal jejich kouzla. V magii Řeků a Římanů se nevyznám ani zbla a nehodlám nic předstírat a tak plynule přeskakuji rovnýma nohama do Evropy za Alpami. Zde se dostáváme ke Slovanům a Keltům, kteří si však zaslouží vlastní přednášku, nebo snad i předmět. Keltská magie je pak jedním z kořenů magie středověké a moderní. Druhým kořenem je potom židovská kabala. Studenty, kteří se o kabalu zajímají pak odkazuji na hodiny mé vážené kolegyně. která vyučuje dějiny čar a kouzel. Věřím, že se kabalou bude ve svých přednáškách hojně zabývat.

V ranném středověku se začalo do Evropy šířit křesťanství. Poměrně mladé náboženství, které se svou netolerantností velmi silně stavělo proti starým kultům, které byly velice blízko přírodě a byly úzce provázány s magií. Nové náboženství pak začalo proti starým kultům vystupovat i z pozice síly. Na papežův příkaz začali křesťané pálit posvátné háje a na jejich místech stavět své kostely. Prostý lid byl nuceně christianizován a kněží starých bohů (čarodějové) vybíjeni. Pomocí propagandy z nich křesťané udělali přisluhovače Ďábla ( mimochodem čistě křesťanský výtvor) – Někdy touto dobou dostal ďábel rohy (bůh lovu byl velice často rohatý, tak jako lovená zvířata).

Přírodní magie jako taková se tedy musela uchýlit do ilegality. Tradice se předávaly v rodinném kruhu. Jak používat magii, jak léčit, jak vzývat staré bohy… Církev po těchto lidech intenzivně pátrala a jako šarlatová stužka se středověkem vine lov na čarodějnice. Nesmyslné a lživé obviňování dobrých léčitelů a i nepravých čarodějnic, popletených venkovských babiček ze styků a ze služby křesťanskému ďáblu.

V novověku se okultismus dostal v jistých kruzích do módy. Došlo k pozvolné, nicméně až žalostně naivní a omylné, restauraci magických praktik v salonech buržoazie a nudící se šlechty. Tento druh okultismu byl však velice silně provázán s křesťanskou symbolikou a mystikou. Jako příklad uvedu hnutí Rosenkruciánů nebo společnost Zlatý úsvit.

V průběhu XX. století postupně ztrácelo křesťanství na síle i na dogmatičnosti. Umění ovládly zcela nové hodnoty a lidé se začali osvobozovat od cizí nadvlády. Ať se již jednalo o emancipaci žen, zrovnoprávnění rasových menšin, nebo o dosud největší náboženskou svobodu. Po II. světové válce někteří čarodějové zkusmo a opatrně poodhrnuli závoj, který je tak dlouho halil a svět přijal i je. Snad nejslavnější z nich byl Gerald Gardner. Ten ve spolupráci s několika ostatními čaroději a čarodějkami obnovil staré náboženství a tím i přírodní magii. Začal tento kult označovat slovem wicca. Slovíčko staroanglického původu bychom nejlépe přeložili asi jako „mudrc“. Novodobí čarodějové se tedy často označují jako wiccani.

Wiccanství a obecně (neo)pohanství zažívá od 60. let minulého století opravdový rozkvět. V USA se dnes konají obrovské pohanské festivaly a čarodějnická víra a způsob života jsou na západ od našich hranic poměrně běžně uznávány a respektovány.

V současné době se velice mnoho lidí zajímá o okultismus a vznikají stále nové a nové odvětví a druhy magie. Úvahu o jejich správnosti a funkčnosti ponechávám zcela na Vás, milí studenti.

 

Tímto končím svou přednášku a otevírám volnou diskuzi a prostor pro Vaše dotazy. Na konci hodiny pak zadám domácí úkoly.

 

Děkuji Vám za pozornost. 


 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Domací úkol 2

(bílí had, 25. 12. 2007 17:50)

Když se oběví někdo koho neznáme tak je slušnot oslovit ho pán nebo paní.

Domací úkol

(bílí had, 25. 12. 2007 17:47)

Dobrá strana magické síli.

Domácí úkol 1

(Rajne, 4. 6. 2007 18:41)

Mám třeba nějaký problém, nějakou překážku, která mi v něčem brání. Provedu tedy rituál, při němž tuto překážku symbolicky zbourám. Můžu si ji představit například jako zeď, jež mi stojí v cestě. Postavím tuto zeď třeba z dřevěných kostech z dětské stavebnice. Zeď bude představovat ten problém, za ní bych mohla umístit ještě něco, co symbolizuje to, čeho chci dosáhnout. Po rituálním zbourání zdi problém sice nezmizí, ani se nevyřeší sám od sebe, ale já získám sílu, odhodlání, možnost skutečný problém vyřešit.

Anebo můžu například znát člověka, jenž je uzavřený do sebe, není schopen projevovat city nebo není schopen lásky. Chci takovému člověku pomoci. Představím si, že teď je jeho srdce obaleno nějakou skořápkou nebo je někde uzamčené, takže city nemohou ven. Vezmu tedy něco, co bude jeho srdce symbolizovat (například perníkové srdc, kamínek ve tvaru srdce…) a klíčem naznačím jeho odemykání. Ani tady výsledek nebude ihned znát, je to jen první krok. A také je pravda, že by ten člověk musel mít alespoň malou chuť na sobě něco změnit.

Hodnocení

(Profesor Gin Dry, 2. 6. 2007 16:58)

Velmi dobřw Chibbi - 15M celkem
Výborně Rajne!!! - 10 M za úkol č. 2

Domácí úkol 2

(Rajne, 1. 6. 2007 21:43)

Pán a Paní jsou zosobněním mužského a ženského principu, takže je tento princip už vlastně pojmenovaný, zkonkretizovaný. Je jasné, co si představit i bez přesnějších jmen.
Ať přemýšlím jak chci, žádné výstižnější mě nenapadá. Tedy, neříkám si, že by se nedalo vymyslet a jistě bych to dokázala, ale dělat to jenom kvůli tomu, abych splnila úkol, se mi zdá zbytečné a stejně bych o nich dál přemýšlela jako o Pánovi a Paní.
Například přidělit jména bohů z jakékoli mytologie se mi vhodné nezdá. Myslím si, že bych tím pojmenovala jen jeden z aspektů… Například ať bych Paní nazvala Héra, Maat, nebo Ištar mohlo by to být správně, ale nevystihlo by ji to celou, jen jednu (nebo několik) jejích podob, částí. Pouze Paní zahrnuje všechno.
Další jména by se hodila spíš pro fantasy postavy. Ano, možná by to znělo hezky, ale neřeklo by to tolik jako Pán a Paní.
Nechci říct, že by tu nebyla možnost, že se jednou ráno probudím a jména vědět budu, budou se mi zamlouvat, vystihnou všechno, co je třeba… Jenže vymýšlet je za každou cenu se mi zdá zbytečné a nikomu to ničím nepomůže.

domaci ukol 3

(chibbi, 31. 5. 2007 15:29)

no já bych to začala od počátku života na zemi.Už pravěcí lidé měli své poslání.Ženy se staraly o své děti,živily je svým mlékem z nader,opzději tepelně zpracované jídlo a staraly se o teplo(ohen).Muži sháněli potravu a lovili co největší zvěř,aby se všichni najedli a neumírali hlady a chránili své smečky a svou ženu s dětmi.Tak to je i doted akorád...však víte..svět se mění a my s ním:)

domaci ukol 2

(chibbi, 31. 5. 2007 15:15)

no jmen je hodně..napíšu vám co si myslím já:no já beru pana a paní jako všechno živé v přírodě.Je to pouhý kámen,ale já ho vidím jako sílu,nebo ptáček konkrétněji kos,upozornil mě,at se mám rozhodnout v životě..ale spíš se klaním k paní,přesněji matky přírody,vžy ji poděkuju,když se mi stane něco neobvyklého a cítím že je ráda že si ji vážím.Jinak ji nazývám Nemesis.Nádherné a magické jméno.

domaci ukol 1

(chibbi, 31. 5. 2007 15:00)

Tak příkladů je mnoho.Mě se nejvíc líbí práce a rituály se svíčkami.Miluju jejich charakteristicke barvy a vůni vosku.A právě s nima se nejlépe pracuje ve tmě...to se člověk potom na to víc soustředí.Jinak to jsou např.stuhy(podle barev-červená-láska,touha).Ve směs se pracuje s přírodními pomůckami(mušle,slaná voda,bylinky,různé magické kameny.

Domácí úkol 3

(Profesor Gin Dry, 30. 5. 2007 9:52)

Domácí úkol 3: Zamyslete se nad dualitou světa kolem sebe - co byste přidělili mužskému a co ženskému principu? Jsou nějaké věci, které lze přidělit jenom jednomu z nich? Které?

Domácí úkol (1-15M)

(Profesor Gin Dry, 29. 5. 2007 19:30)

Žádné dotazy? Tedy dobrá... ,
Domácí úkol 1: Uveďte příklad sympatetické praktiky v magii.
Domácí úkol 2: Uveďte, jak a proč byste pojmenovali Pána a Paní vy.
Za každý vypracovaný úkol Vám přidělím 1 -15 M, záleží na rozsahu a kvalitě